Gynekolog Jan Greguš: Snahy omezovat práva začínají nenápadně. Gynekologie je vysoce politický obor

Aktuálně platný český interrupční zákon pochází z roku 1986. Ačkoliv se v minulosti objevily snahy o jeho aktualizaci, téma bylo kvůli politické vůli i nejrůznějším krizím vždy odsunuto. Že se o modernizaci legislativy stále uvažuje, ukázala i nedávná iniciativa Ministerstva zdravotnictví, když žádala odborné společnosti o připomínkování návrhů novelizace. Prozatím ale z novelizace sešlo, protože téma momentálně není prioritou.

I přesto však pokračuje interrupční seriál webu Sexinteligence.cz o všem, co je dobré vědět k tématu interrupcí. Tentokrát rozhovorem s gynekologem a filozofem Janem Gregušem, který se podílel na připomínkování posledních návrhů nového zákona o interrupcích. Bavili jsme se o tom, jaké změny by nový zákon mohl na základě návrhů ministerstva zahrnovat a také o tom, jak s gynekologií souvisí politika a co to ovlivňuje.

Na ministerstvu se nedávno otevřela zásuvka se starým interrupčním zákonem. V čem by se podle vás měl zákon změnit?

Ten zákon je opravdu velmi starý a neodpovídá současné medicínské praxi. Návrh aktualizace dostala k připomínkování Česká gynekologická a porodnická společnost, konkrétně naše Sekce pro antikoncepci a reprodukční zdraví, ale také perinatologové nebo kolegové, kteří se věnují péči o trans lidi.

V ryze odborných věcech panuje víceméně shoda. Dnes je chirurgická interrupce legální do 12. týdne, ale farmakologická (pomocí tablet) u nás byla omezena pouze do sedmého týdne těhotenství (7+0). To nemá medicínské opodstatnění, v zahraničí se tablety běžně používají i ve vyšších týdnech. Navrhovali jsme proto prodloužení této hranice minimálně na 9. týden + 0 dní. Ženy by tak získaly dva týdny navíc, aby mohly volit šetrnější metodu pomocí léků namísto toho, aby musely podstupovat celkovou anestezii a chirurgický zákrok.

V čem dalším by měl být zákon liberálnější?

Měl by narovnat práva cizinek. Podle starého zákona u nás nemohou interrupci podstoupit ženy ze zemí mimo EU, což je v dnešním globálním světě absurdní. Pokud zde žena z USA nebo Filipín legálně žije, pracuje a nechtěně otěhotní, měla by mít stejný přístup ke zdravotní péči jako Češka. Zvlášť když si výkon plně hradí sama. Zákon by měl tyto bariéry odstranit.

Do návrhu, který jsme měli na stole, se dostal i jeden velmi kontroverzní bod – návrh na povinnou reklamu organizací podporujících zachování těhotenství na obalech těhotenských testů. Ten by zákonem nařídil, aby na každém testu byla reklama na organizaci jako je Hnutí pro život nebo Aliance pro rodinu. 

Ten byl minulý rok zamítnut jako součást nového zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jak se k tomu staví Česká gynekologická a porodnická společnost? 

Postoj nemáme jednotný. Já jsem se proti tomu ostře vymezil, ostatní kolegové sice nebyli nadšení, že by to tam mělo být, ale tvrdili, že je to věc politická a lidskoprávní, do které my jako lékaři nemáme zasahovat. Podle nich máme řešit hormony a dávkování léků, nic víc. Já s tím hluboce nesouhlasím.

Pokud dopustíme, aby si marginální konzervativní křesťanská hnutí prosadila monopol na těhotenských testech, dáváme jim obrovskou moc. Už jen přidání takového internetového odkazu vytváří na ženu v hluboce osobní a komplikované situaci nepatřičný etický nátlak, a je to vlastně nátlak ze strany státu.

Pokud by tam měl být odkaz, pak jedině na neutrální rozcestník Ministerstva zdravotnictví nebo odborné společnosti. Tam může být transparentně uvedeno: Zde jsou kliniky, kde provádějí interrupce, a zde jsou organizace, pokud chcete těhotenství zachovat a potřebujete psychickou či materiální podporu. Měly by tam být vyváženě uvedené obě cesty.  Monopolizovat ve prospěch konkrétních ideologických hnutí je nepřípustné. V návrhu sice není uvedeno jméno zmíněných organizací, ale je zcela jasné, o čí lobbing jde.

Tyto ultrakonzervativní organizace jsou příliš chytré na to, aby do zákona napsaly přímo své jméno. Jdou na to takzvanou salámovou metodou, kterou známe z Polska nebo Maďarska. První kolečko salámu je odkaz na těhotenském testu. Druhé kolečko je to, co vidíme v praxi v Maďarsku, kde žena před interrupcí musí povinně poslechnout tlukot srdce plodu na ultrazvuku. Třetí krok pak může být plošné zavedení výhrady svědomí pro celé nemocnice ( tj. právo zdravotnického pracovníka odmítnout podílet se na umělém přerušení těhotenství, pokud je to v zásadním rozporu s jeho svědomím nebo vírou - pozn. autorky). Interrupce pak sice zůstane legální, ale ženy ji reálně nebudou mít kde podstoupit.

Když se propojí gynekologie a filozofie

Právě tohle je případ, kdy gynekologie není jen čistě medicínským oborem, což je také důvod, proč se věnujete gynekologii a zároveň i filosofii. Jak se tyto dva světy obecně potkávají?     

Gynekologie a lidská reprodukce obecně nejsou jen čistá medicína. Je to téma, které zásadně zasahuje do fungování společnosti, partnerství, kultury či náboženství. Proto má také tolik lidí pocit, že tématům tohoto typu rozumí a mohou do toho mluvit. Žádný představitel církve nebude mluvit do léčby epilepsie nebo onkologie, protože ví, že tomu nerozumí. Ale k antikoncepci, interrupcím a ženským hormonům se vyjadřují neustále.

Z filozofického hlediska je reprodukce odjakživa úzce spojená s takzvanou biopolitikou a mocí. Kdo ovládá rozmnožování, ovládá populaci. V historii platilo, že když dokážete zmanipulovat nebo vynutit porodnost, získáte větší ekonomickou sílu, více levné pracovní síly nebo větší armádu na dobývání. Dnes vidíme, že konzervativní politické proudy velmi silně hrají na strunu strachu z klesající porodnosti.

Máme se bát poklesu porodnosti? 

Téma klesající porodnosti teď skutečně masivně rezonuje na sociálních sítích, jak v politických kuloárech, tak i veřejných debatách. Vy se tomuto tématu a obecně populačnímu vývoji věnujete na mezinárodní úrovni. Je to strašák, nebo hrozba? Máme se bát poklesu populace?

Nemusíme. Z globálního i historického hlediska lidská populace po staletí oscilovala do jedné miliardy lidí, což byla úroveň, na kterou byla planeta i životní prostředí adaptované. Pak nastal extrémní boom a dnes je nás přes 8 miliard. Je naprosto přirozené, že tento růst nemůže pokračovat do nekonečna a křivka se musí ohnout dolů. Dlouhodobě udržitelná velikost lidstva je vědecky odhadována někde kolem 3 miliard.

Samozřejmě lokálně musíme demografický pokles sledovat. Nesmí jít o příliš strmý sešup, aby se stihl adaptovat sociální, důchodový a ekonomický systém. Ale řešením rozhodně není omezování reprodukčních práv.

Polsko, Maďarsko nebo Rusko se pokouší porodnost zvýšit právě represí a finančními pobídkami. Jaké mají výsledky?

Nefunguje to. V odborné debatě opakovaně zaznívá myšlenka, že porodnost nezlepšíte tím, že lidi nutíte rodit nebo jim zakážete antikoncepci a interrupce. Zlepšíte ji tím, že jim vytvoříte takové podmínky pro život, aby nechtěli ze země odcházet.

V Polsku sice represemi krátkodobě drobně ohnuli statistiku, ale v dlouhodobém horizontu jim populace klesá ještě víc, protože mladí, liberální a progresivní lidé raději emigrují do zahraničí. Nechtějí žít v zemi, která potlačuje jejich volbu a možnosti. Pokud chceme řešit úbytek pracovní síly, cesta vede přes ekonomickou podporu rodin, zkrácené úvazky, dostupnost školek a řízenou, legální migraci – nikoliv přes nátlak na ženy a jejich svobodu.

Jan Greguš, gynekolog a filosof, který se zabývá spojení klinické medicíny s filosofií, reprodukční a environmentální etikou či populačními otázkami.

Jan Greguš působí jako gynekolog v Centru ambulantní gynekologie a primární péče, v Centru prenatální diagnostiky a na Katedře filosofie FF MU v Brně. Jako filosof zase na Katedře filosofie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje politické filosofii, politickým teoriím, filosofii dějin, filosofii budoucnosti a preventive and long-term thinking. Je členem evropské expertní skupiny Contraception Policy Atlas Europe, koordinátorem v Mezinárodní asociaci bioetiky, vědeckým sekretářem Sekce pro antikoncepci a reprodukční zdraví České gynekologické a porodnické společnosti a garantem projektu Člověka v tísni. Věnuje se přednáškám, publikování, poradenství i osvětě v oblastech antikoncepce, reprodukčního zdraví a etiky.

Jana Greguše můžete sledovat na LinkedIn.