Jak výchova ovlivňuje sex a vztahy v dospělosti? 8 chyb, kterým se vyhnout

Nezdravé výchovné postupy často nevznikají ze zlé vůle. Vycházejí ze zažitých tradic, stereotypů a předávané „rodinné moudrosti“. Rodiče je dělají v dobré víře, že z dětí vychovají slušné lidi. Celá řada generacemi prověřených rad má ale v dospělosti ničivý dopad na partnerský a sexuální život.

Tento text je prohloubením jednoho z témat mé knihy Česká touha. Může otevřít oči – ať už rodičům, tak i bezdětným dospělým, kteří tápou ve vztazích.

Všechny níže uvedené tipy vycházejí z moderních výzkumů dětské psychologie, sexuologie a mezinárodních pedagogických doporučení.

8 výchovných chyb, které mohou zničit budoucí vztahy vašich dětí

1. Nucení do fyzického kontaktu (Líbání příbuzných)

Pokud rodiče a příbuzní vyžadují objímání nebo kontakt s lidmi bez ohledu na vůli dítěte, učí se už odmala potlačovat své nepohodlí. V dospělosti pak hůř rozpozná nebo ochrání své hranice.

• Co dělat místo toho: Učte dítě, že tělo je jen jeho a samo rozhoduje o každém fyzickém kontaktu. Pokud vaše dítě nechce dávat příbuzným pusu na přivítanou nebo rozloučenou, respektujte to a nenuťte ho.

2. Vyžadování slepé poslušnosti

Trváte-li u dítěte na slepé poslušnosti („neodmlouvej“, „neprojevuj se“), učíte potlačovat pocity, potřeby, názory a přání, což mu později ztěžuje rozhodování a obranu vlastního prostoru v partnerství. Má zmatek v tom, co je to žít po svém.

• Co dělat místo toho: Povzbuzujte dítě, aby otevřeně sdílelo své pocity, potřeby a názor.

3. Tabuizování a odbývání otázek o sexualitě

Když rodiče před dítětem zlehčují otázky týkající se sexuality nebo se vyhýbají odpovědi (mění téma, říkají „na to jsi malý/á“ nebo naznačují, že o těchto věcech se nemluví), dítě se naučí, že tyto otázky jsou „nevhodné“ a má je raději potlačit. To brzdí nebo komplikuje kvalitní vzdělávání, omezuje otevřenou komunikaci a ztěžuje otevírání citlivých témat

• Co dělat místo toho: Odpovídejte přiměřeně věku a oceňte odvahu zeptat se.

4. Očerňování jinakosti a LGBT+

Pokud se dítěti dává najevo, že jinakost, LGBTQ+ či parafilie (netypické preference) jsou problém, poškozuje to přijetí sebe sama, ale i důvěru v bezpečí, že je v pořádku být sám sebou. Každý má právo být tím, kým je, a nikdo by neměl hodnotit nebo odsuzovat druhé pro jejich identitu.

• Co dělat místo toho: Nekomentujte a nehodnoťte druhé. Nerozporujte to, s čím přijde vaše dítě. Přijímejte jeho nastavení bez hodnocení. Je to jeho život.

5. Tutlání rodinných problémů a traumat

Při mlčení o násilí, zneužívání, alkoholu nebo nevěře se dítě učí mlčet i tam, kde by mělo chránit sebe nebo hledat podporu. Tak roste riziko, že v dospělosti přehlédne nebezpečí.

Co dělat místo toho: Mluvte o těžkých věcech citlivě; pomozte dítěti chápat, že hledat pomoc není slabost.

6. Hra na neomylnou autoritu

Rodič, který nikdy nepřizná chybu či pochybnost, dítě učí potlačovat vlastní nejistoty místo toho, aby je otevřeně sdílelo a učilo se z nich.

• Co dělat místo toho: Sdílejte s dítětem i své chyby – ukažte, že neomylnost není cíl, ale je zdravé učit se.

7. Kritika těla, vzhledu a probouzení pocitu viny

Pokud je dítě kritizováno za své tělo, sexualitu, vzhled nebo výkon, odnáší si z toho, že nikdy není dost dobré. Místo zdravé zvědavosti, otevřenosti a odvahy zkoušet nové věci začne své potřeby, radosti i chyby skrývat. V dospělosti se může ztotožnit s „výkonem“, přehnaně řešit vzhled nebo se snažit zavděčit ostatním. Nedostatek
přijetí vede k nízké sebehodnotě, strachu z odmítnutí a neschopnosti otevřeně
komunikovat o citlivých tématech v partnerském i sexuálním životě.

• Co dělat místo toho: Dítěti dávejte najevo, že je přijímané takové, jaké je, se svým tělem, city i chybami, a že o citlivých tématech s vámi může mluvit beze strachu z odsouzení.

8. Zpochybňování a bagatelizování emocí

Pokud rodič dítěti nevěří nebo naléhá na detaily, které nechce sdílet, může mu srážet důvěru v sebe i ve vztahy. Dítě se začne stydět za své emoce či potřeby, má pocit, že se v nich nevyzná a uzavírá se druhým.

• Co dělat místo toho: Respektujte jeho emoce, netlačte na něj a nechte ho sdělit jen to, co v danou chvíli chce.

Proč cesta ke zdravé intimitě začíná v dětství?

Všechny tyto body ukazují, jak hluboko jsou kořeny našich dospělých problémů v ložnici i ve vztazích. Cesta k partnerské spokojenosti bývá klikatá a často na ní musíme pracně odbourávat právě to, co jsme si přinesli z původní rodiny.

Chcete pochopit, jak tyto vzorce fungují v praxi a jak z nich ven? Najdete to v první kapitole mé knihy Česká touha. Reálný příběh ukazuje, jak výchova deformuje naši sebedůvěru a schopnost prožívat radost, touhu a blízkost.

Tipy vznikly na základě recenzovaných vědeckých zdrojů, systematických přehledových článků, klinických studií, doporučení odborných společností a mezinárodních guideline v oblasti dětské psychologie, sexuologie, pedagogiky a rodinných vztahů. Jsou doplňkem zmíněné první kapitoly mé knihy Česká touha.