Sexletter #29
Vítejte v newsletteru webu Sexinteligence.cz! Tady můžete pochopit, jak funguje sexualita a nastavit si takový mindset, který vám dopřeje trvale udržitelnou sexuální spokojenost a klid.
Předně je za mnou velmi náročné období: finalizování knihy Česká touha a vydání, což doprovází spousta akcí. Některé jsou už za mnou (třeba křest v Brně a křest v Praze) a některé ještě přede mnou – níže najdete pozvánky. Už brzy se snad dostanu do režimu, kdy vám bude chodit tento newsletter častěji. Upřímně moc se na to těším…
Jdeme na to! Novinkou tohoto newsletteru je nová rubrika...
Kapka SexInteligence
Někdy je lepší nevědět, než vědět. Jenže většina lidí se cítí špatně, když něco neví. A mnozí si to nechtějí připustit, protože by se pak cítili trapně, zahanbení... To v nás dobře ukotvila škola, která nás většinou nevedla stylem, že chyba je náš kamarád. Ale ona je, chybami se přece člověk učí.
Jak to souvisí se sexualitou? Tu se neučíme. I kdybyste měli ve škole dobrou sexuální výchovu, žádnou praxi jste tam netrénovali. To je v naší kultuře nevídané - předávat si poznatky prakticky a umění lásky a sexu pilovat a zdokonalovat. A přitom je to dovednost. To, co víme o sexualitě, často bereme ze šablon, které jsme náhodně pochytali na cestě životem. Na základě tohoto náhodného sběru pak máme pocit, že víme: co je to sex, jak se dělá, co je běžné a "normální", jak to mají druzí atd. Jenže my to v drtivé většině nevíme a ještě k tomu nevíme, že nevíme.
Zkuste se na chvilku zamyslet nad tím, kde se vzaly všechny ty věci, co si o sexu myslíme. Kde jsme je vzali? Předcházelo tomu studium, výběr z mnoha variant, zkoušení v praxi, co mi sedí a co ne? Ověřili jsme si fakta? Jsou vaše poznatky a názory výsledkem vaší píle, zkušenosti a praxe?
Dovolit si nevědět může být překvapivě osvobozující: otevírá nám to prostor pro skutečné objevování - svého těla, touhy a hranic. A to je spíš cesta ke štěstí než převzít, co se říká kolem nás.
Ale co s tím blbým pocitem, že nevíte? Mám na to skvělý lifehack: kdykoliv zjistím něco, co ještě nevím, zaraduju se, kolik toho ještě nevím! Jak jsem mladá! Mladá budu až do smrti, protože ruku na srdce – nevíme většinu věcí, které se na světě dají vědět. ;)
V souvislosti s tím pro vás mám tip na knihu Ještě to promysli (Jan Melvil Publishing, 2022).

Naučí vás cítit se radostně v tom, že nevíte, naučí vás, jak výhodné je přehodnocovat své názory, milovat syndrom podvodníka (imposter syndrome), odhalit syndrom gaučového trenéra a hlavně vám pomůže nastavit kritické myšlení. To je jedna z věcí, kterou potřebujeme i pro sexuální život. Proč? Přečtete si tady.
K čemu jsem došla při psaní knihy?
Není toho málo, však jsem Českou touhu psala 6 let. Pokusila jsem se to sepsat v krátkých bodech, které jsem nakonec přerozdělila do 2 sad. Přečtěte si je!
13 lží, které nás učili o sexualitě: Co odhalila Česká touha?
Dočtete se třeba o lži normálního sexu, lži rozdílnosti pohlaví nebo o lži, že když ve vztahu není sex, není zdravý.
11 klíčů ke spokojenému sexuálnímu životu: Co odhalila Česká touha?
Jak být o kus šťastnější? Co zkusit stát se skeptikem, zkusit hledat řešení víc doma nebo zkusit sílu upřímného zájmu a naslouchání?
Českou touhu si nyní můžete koupit jako tištěnou knihu, e-knihu a také jako audioknihu. 💛
Jak dopadly křty České touhy? Mrkněte!









Jestli vám oba křty unikly, budou ještě další možnosti se potkat. V květnu hned tři. Na všechny srdečně zvu:
1/ Česká touha na veletrhu Svět knihy
15. května ve 20 hodin
2/ Online webinář České touhy
20. května od 18 hodin
Připojte se s jakýmikoliv dotazy. Online a zdarma, stačí se registrovat zde! 👈
3/ Další projekce s debatou Sexinteligence v kině Světozor: Tentokrát Hranice věrnosti
25.5. od 20 hodin Kino Světozor
Kupte si lístky, dokud jsou! 👈
Co chystám...
A také chystám merch ;)
Chutný a zábavný. ;)
Můj nejnovější text je o kulturních válkách. A hlavně o tom, jak vůči nim zůstat imunní
Svoboda zkoumat vlastní sexualitu je velmi mladá. Pro naše předky platilo, že o těle, vztazích a „správném“ sexu rozhodoval někdo jiný – církev, stát, rodina, v páru muž. Kontrola sexuality byla nástrojem, jak udržet společenský řád, obyvatelstvo, chod rodiny i státu. I když se podmínky pro sexualitu poslední desítky let hodně změnily, tendence kontrolovat ji zvnějšku stále trvá. O ty samé věci se pořád bojuje, jen jiným jazykem a jinde.
V angličtině se tomu říká „culture wars“ – dlouhodobé politické spory o kulturní a morální normy, tedy o to, co je „normální“ a „správné“. Přečtěte si víc. 👇
Láska? Nejsme jen obětí slepé touhy. Mozek zapojuje i rozum!
Pro jeden z příběhů v knize jsem pátrala po tom, jak moc je láska záležitostí chemie a fyziky. Jak vlastně vzniká. Studií, které to zkoumají je mnoho, a jsou nesmírně zajímavé. Zde je pár postřehů:
- Rozdíl mezi romantickou a mateřskou láskou není podle neurozobrazovacích studií moc velký. Odehrává se téměř ve stejných částech mozku a zapojeny jsou stejné hormony. Mají společný evoluční základ - celý proces je doprovázen odměnami, která nás drží u svých mláďat.
- Nové výzkumy ukazují, že zamilování není jen signál, abychom šli za příjemným a vyhnuli se nepříjemnému, jak se domnívali vědci dřív. Ukazují i to, že je to mnohem komplexnější a do lásky se zapojují i rozumové části mozku. Ty, které umožňují plánování, rozhodování, sebekontrolu a promýšlení budoucnosti vztahu. Nejde tedy jen o to ukojit biologické touhy. Láska není pouze automatická reakce na příjemné podněty, ale stav, kdy se kombinují city, motivace i rozum (schopnost kontrolovat impulsivní jednání).
- Proč se tedy někdy vydáváme do lásky, která s odstupem času vyhodnotíme jako sebevražednou misi? Opět protože je to všechno složité - jednání je výsledkem mnoha složek - hormonů a jejich přenašečů, které mají sílu drog, historie, kognitivních zkreslení i traumat, o kterých nemusíme vědět.
- Mozek je v zamilovanosti doslova „pod vlivem“ silných hormonů a neurotransmiterů (některé z nich fungují podobně jako drogy), což snižuje schopnost kriticky uvažovat či dělat rozvážná rozhodnutí.
- Láska je stav, kdy převažují citové impulzy nad logikou a sebekontrolou – tedy lidé často volí, co je aktuálně příjemné, ne to, co je strategicky nejlepší. Což nám dělá životní cestu méně vyzpytatelnou.
- Rozhodnutí proti vlastnímu zájmu může být důsledkem touhy po blízkosti, altruismu, obětavosti, nebo silné motivace zachovat vztah i za cenu vlastní nepohody; někdy prostě “chceme být s někým” a přehlížíme rizika nebo nevýhody.
- Někdy jde i o tzv. kognitivní iluze – člověk si myslí, že něco bude lepší, než je, nebo se řídí podvědomými vzorci chování, které převládnou nad racionalitou. Řídíme se naučenými vzorci a kulturními hodnotami, co je někdy silnější motivátor než držet s touhy po vlastním blahu.
- A někdy za nás jednají naše stará traumata, která mají tendenci se opakovat. Trauma může narušit přirozené způsoby zvládání emocí – místo hledání zdravých cest řešení bolesti saháme po destruktivním jednání, protože mozek je “nastavený” na přežití v ohrožení, i když už to pak v dospělosti není adaptivní. Takové chování vzniká nejen kvůli podvědomým naučeným reakcím (automatickým), ale i proto, že trauma může ovlivnit oblasti mozku odpovědné za rozumové rozhodování, kontrolu impulzů a zpracování emocí.
Povídání o tom, jak vzniká trauma a o jedné z možností léčení si přečtěte zde u👇
Pokud vás zajímá, jak funguje zamilovanost, pak klikněte sem:

Česká touha dobývá česká média
O vzniku knihy a stavu české sexuality mluvím v rozhovoru s Veronikou Pitthardovou pro idnes.cz.

Do škály prožitků a hloubky myšlenek se můžete podívat v textu Kateřiny Paterové v Heroine.

Co je vlastně sexuální inteligence a proč nám k sexuálnímu štěstí nestačí být prostě zdraví? O tom jsem si povídala s podcasterkou Marcelou Koudelkovou v podcastu Nemoc není bezmoc.

Sexletter #29 je u konce. Doufám, že se spolu v květnu někde uvidíme - přihlaste se když tak! Každopádně díky, že sledujete SexInteligenci!
Vaše Hana Vacková

Přihlas se k odběru newsletteru
Přihlas se k odběru newsletteru






Member discussion